Červen 2008

Příběh III.

30. června 2008 v 10:26 | Kakísek |  Samantha...(P)
Den ode dne to šlo čím dál tím víc z kopce a Sammy už nevěděla co má dělat, aby se Greg přestal takhle chovat... Celá odpoledne a večery trávila tím, že když přišla ze školy, zavřela se v pokoji a jenom tak seděla a civěla na telefon, jestli náhodou nezazvoní. Byla už zoufalá, ale zárověň v ní stoupala hladina VZTEKU. ,,Já se na to vykašlu!" křičela a vztekle kopala do všech věcí, keré jí přišly pod ruce-spíš pod nohy no-. ,,Večeře zlato...!"
,,Jo, už jdu." Loudavě sešla schody a sedla si na židli, jako by jí podsekly nohy. ,,Dobrou chuť." ,,Jo, dobrou...." Dojedla a jako obvykle zamířila smutně do pokoje, ale mamka jí chytila za ruku a povídá: ,,Co je ti Sammy?" ,,Nic," řekla vztekle, ,,pusť mě!" Zbytek dne měla hlavu jako střep a neměla chuť na nic...Na pohyb, na jídlo, na mámu a ostatní....na nic. Večer si šla lehnout kolem jedenácté a pak konečně usnula.... V říši snů má každý jen to, co sám chce, a ne vždycky to bývá to dobré... Ráno se vzbudila a v momentě už si nepamatovala ani Ň z toho, co se jí zdálo. Sebrala se a opět příšla ranní hygiena atd.
Ve škole byla jako obvykle nuda a hodiny byly neskutečně dlouhé. Pokaždé když se setkaly jejich pohledy oba rychle ucukli. O přestávce se Sammy osadila a koukala do ,,blba,,. Nehnula ani brvou, nevnímala, takže si nevšimla Grega, který se blížil k lavici...Choval se pořád stejně, jako by nic si povídal s ostatníma a když došel k Sammy, začal jí něco vykládat....Sammy ho neslyšela.
,,HEY!Sammy!" ,,Jo,co je?" ,,Myslel jsem, že snad ani nejsi tady nebo co..." ,,Hmm, bezva no, uhni, jdu na záchod." Sammy vešla na dívčí záchodky a Greg běžel za ní. ,,Co tu děláš?! Ty sem přeci nesmíš, tak vypadni!" ,,Chtěl jsem mluvit o tý puse před školou a to mý chováni, promiň, jsem idiot...." Chytil Sammy za ruku a přitisknul si ji k sobě, nebránila se....Začali se vášnivě líbat a Sammy zběsile tlouklo srdce, líbilo se jí to vzrušení mezi oběma a polibky zpětně vracela...,,Já tě vážně miluju, Gregu..."
Zbytek dne uběhl jako nic a Sammy šla domů, byla šťastná a zároveň překvapená. Asi po hodině se u Sammy rozdrnčel zvonek. Leknutím dívka nadskočila a hned se rozeběhla ke dveřím. Otevřela tak prudce, že spadla Gregovi, který stál ve dveřích, přímo do náruče. ,,Ahojky," řekla a vlepila mu veeelkou pusu. Opět se začli líbat už na chodbě a pokračovali k Sammy do pokoje. Greg začal svlíkat Sammy tričko a pak nežně řekl:,,Chci tě Sammy, jsi nádherná..." Sammy se opět ani trošku nebránila a svlékla triko i Gregovi. Něžně se spolu mazlili ale pak se Samantha zarazila- ,,To bude moje poprvé..." ,,To nevadí, budu jemnej, ju...?" A pak ji hladil po celém těle a pomalu se přibližoval níž a níž.... Na tohle milování nezapomenu, pomyslela si Sammy....byl skvělej, já ho miluju....
POKR. PŘ. VŠ. Sheily

Nenávist nebo Láska?

20. června 2008 v 21:13 | Kakísek |  Moje Básničky
Nenávist nebo Láska?
Uplakané oči a zarudlé tváře,
bolavé srdce, brečím do polštáře,
blbá nálada a smutek všude,
je mi na nic, co se mnou bude..?
*Čtu tvoji SMS, píšeš v ní LOVE U!
Myslím, že máš jinou, ale jenom typuju,
určitě ji znám, já to tuším!
Zas už brečím a slzy si suším...
*Vídám tě často, pohledem uhýbám,
setkáním s tebou se schválně vyhýbám,
když tě potkám, mám husí kůží, je mi horko a hrdlo se mi úží...
*Jsi protivnej a nesnáším tě,
ale moje srdce pořád miluje tě,
přeju ti ten nejkrutější trest,
můžes si za mnou třeba po kolenou lézt...!!!
PŘEJU TI SAMOTU!!!
Sheily

Záhada 11!

13. června 2008 v 17:02 | Kakísek |  Novinky a vše kolem nich
Tady je faktě mrtě záhada pro tajemné....
1. New York je jedenáctý stát USA
2. první letadlo, které vlétlo do dvojčat, mělo číslo letu 11
3. v tomto letu bylo 92 pasažérů. 9+2=11
4. Let číslo 77, druhé letadlo, které vlétlo do dvojčat, měl 65 pasažérů 6+5=11
5. tragédie se stala 11 září. Neboli jak se nyní označuje 9/11 9+1+1=11
6. toto datum odpovídá telefonnímu číslu amerických záchranných jednotek 911. opět 9+1+1=11
To nebude náhoda.?! Čti dál a více přemýšlej:
7. v letadlech bylo dohromady 254 obětí. 2+5+4=11
8. 11. září je 254 den v kalendáři. opět 2+5+4=11
9. bombový atentát v Madridu se stal 3.11.2004. 3+1+1+2+4=11
10. tato tragédie se stala přesně 911 dní po atentátu na dvojčata WTC a zase 911, zase 9/11, zase 9+1+1=11
Teď to ale začne bejt pořádně strašidelný:
Otevři si Word a udělej následující:
-napiš velkými písmeny Q33 NY (což je číslo letadla, které jako první vlétlo do dvojčat) -označ tyto písmena, změň velikost písma na 48 a typ písma na Wingdings (1).
Sheily

Pikelky pro vás!

13. června 2008 v 16:53 | Alisha_Sheilyne |  About aNiMaLs!!!
Chcete, aby se nějaká z těchto pixelek jmenovala podle vás?Napište do komentářů a já vám splním vaše přání...
:anoo
- pro Monťáka
- Pro Kamilku
aaaaaa, to je všechno....

Růže a barvy....?

12. června 2008 v 21:18 | Kakísek |  Různé obrázky
Dám sem pár barevných růží a vy mi povězte co vám připomínají...:
Fialová?-barva důvěry a něhy...
Rudá?-Barva vášně...
Černá?-barva smutku...
Modrá?-barva přátelství....
Žlutá?-barva štěstí...
Bílá?-barva naděje...
Sheily

Láska, přatelství, city, smutek....

12. června 2008 v 21:00 | Kakísek |  Citáty
Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo.
Láska je jako pohádka, s tím rozdílem, že nemivá pokaždé šťastný konec.
Až se mě jednou zeptáš, jestli mám radši Tebe nebo svůj život, já ti odpovím, že svůj život a ty odejdeš, aniž bys věděl, že můj život jsi ty!!!
Člověk má v srdci místa, o nichž mnohdy nemá ani potuchy. Teprve až se zaplní bolestí, dozví se o jejich existenci...
Usmívej se na toho, kdo ti nejvíc ublížil,aby nepoznal, jak moc tě to bolí...
Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele.
Zamilovaní zavírají při líbání oči, protože chtějí vidět srdcem.
Lépe než nenávidět a mstít se, je zapomenout a milovat znovu.
Víš co je to smutek?Sedět v prázdném pokoji a čekat na někoho,kdo už se nikdy nevrátí.
Potkalo mě štěstí, řeklo ,,UHNI" a šlo dál.............
Při trošce dobré vůle člověk dokáže odpustit. Ale ani při nejlepší vůli nedokáže zapomenout.
Lépe být smutný s láskou než veselý bez ní.
Nejbolestnější je vedle někoho sedět, někoho se jen tak letmo dotýkat, plakat pro něj po nocích a vědět, že ho nikdy nemůžeme mít...
Nejosamělejším místem na světě je lidské srdce bez lásky.
Láska je jen popel na řasách.
Milujeme ty, co nás odmítají, odmítáme ty, co nás milují.
Láska je jako slza. Rodí se v oku a padá k srdci.
Nikdo není smutný sám pro sebe.
Těžké je mlčet, když cítíš bolest.
Přátelství je láska bez křídel.
Přítel je ten,který o vás ví úplně všechno a přesto vás má rád...
....říkáš, že miluješ déšť, ale když prší, schováváš se pod deštník....
...říkáš, že miluješ slunce... ale přitom se před ním schováváš do stínu....
A proto se děsím dne, kdy řekneš....MILUJU TĚ...
Sheily

Příběh II.

12. června 2008 v 20:15 | Kakísek |  Samantha...(P)
,,No," prolomila Sammy ticho, které vládlo mezi nimi. ,,Já...budu už muset jít...asi, nejspíš, nejspíš už se po mě mamka shání..."
,,Fajn, takže zítra ve škole," odvětíl Greg.
,,Jo, zejtra, jo..."Vykoktala ze sebe Sammy. Greg se zvedl a dal Sammy kamarádskou pusu na tvář na rozloučenou. V Sammy by se krve nedořezal. Pak se prudce zvedla a vystřelila dopředu jako blesk. Ještě se otočila a zamávala na Grega.
Když přišla domů na stole už byly připravené talíře a po kuchyni a jídelně se linula krásná vůne orientálního koření...Sammy nasávala voňavý vzduch a bylo jí krásně...Z jejího odpočívání jí vytrhla mainka. ,,Samantho! Jdi se převléct a umýt si ruce, babička je tu každou chvíli." Proboha! Babička! Dnes je tu u nás na večeři, úplně jsem to vypustila z hlavy! Říkala si v duchu Sammy. Sebrala se a odběhla do svého pokoje, aby se převlékla. Vzala si na sebe smaragdovou tuniku a pod ní 3/4 černé džíny. Vzala si ještě černé tenisky, jak je zvykem a okolo krku si pověsila motýlka v též barvě. ,,Ještě tomu něco chybí...Aaaa tady to je!" Vyhrabala ze šuplíku nádhernou smaragdově zelenou čelenku po tetičce z Walesu. ,,Ding dong, ding dong." A jé, už je tady. A byla to pravda, babička opravdu stála za dveřmi, a hned se na svoji vnučku vrhla. ,,Ahojík drahoušku!" ,,No, ahoj babi....jak ses měla?" Položili si ještě pár klasicky mířených otázek a společně s maminkou se navečeřely. Pak už se babička nebavila se Sammy vůbec, a tak šla nahoru do svého pokoje a pustila si cd-přehrávač....Nanana,jeeeeee,oh yeah...
Další den se už nemohla dočkat až se zase uvidí s Gregem. ,,Ahooooj, Sammíííí!" křičel už z dálky Greg. Samantha jenom vyjukaně koukala a prohodila jenom simbolické ,,Čau..." a čekala co se bude dít... Uběhlo pár hodin a byla další přestávka. Greg se připlížil a zezadu na Sammy bafnul. ,,Jaj, to jsem se lekla! Tohle mi nedělej Gregii!" ,,Pardoooon,koťátko...Škrábeš taky?" ,,Já tě praštim...!" A drcla do Grega, ten jí to samozřejmě oplatil a drkali do sebe tak dlouho, až Spadli oba ze židlí a začali se smát jako malé děti. ,,Já se z tebe zbláznim čéče.." A smáli se dál. Pak zazvonilo a další hodinu Greg na Sammy pořád mrkal a koukal a smál se.(smál se nádherně) Hodina jim uběhla jako pár minut a pak se Greg zeptal, jestli by nechtěla jít do kina, že prý davají novej film. ,,Půjdeš? Prosím, prosím, prosím...." ,,Tak jo, že si to ty.."
Co bych si mohla vzít na sebe....Aaa, už vím...Vytáhla ze skříně pruhované tričko a černou minisukni, k tomu přidala ještě pár doplňků a líčení a bylo to... ,,Fíha, tobě to ale sluší," řekl Greg a plácnul Sammy po zadku. ,,Ty jeden...áááááá" Sammy upadla na zem a zůstala ležet bez hnutí. ,,Jsi v phodě Sammy?" Vyjekl Greg s vytřeštěnýma očima a vrhnul se na zem za Sammy. Otevřela oči a viděla ten krásnej obličej s kávově hnědýma očima a krásnýma rtama. Neodolala a políbila ho. Nevěděla jak dlouho polibet trval, ale byl sladkej a nádhernej. ,,Je mi zima Gregi." ,,Tag jdem dovnitř, přídem akorát." Do konce filmu bylo všechno jako předtím, protože se oba styděli.
Další dny šlo vše jako dřív, jako by se nic nestalo a to Samanthu štvalo.....
DALŠÍ DÍLY OČEKÁVEJTE KAŽDÝM DNEM, PAPA VAŠE SHEILY...

Pouta

11. června 2008 v 20:16 | Kakísek |  Moje Básničky
Pouta
Mám je pořád, svírají mi ruce,
motá se mi hlava, když otočím se prudce.
*Snažím se jich napořád zbavit,
nejdou sundat, začínám panikařit!
*Kdo by mi pomohl z téhle pasti,
kdo by mě zbavil té děsné bolesti?!
*Už vím, jak se jich zbavit-potřebuju LÁSKU!
A v zápětí po nápadu, ztrácím velkou vrásku.
*Na ústech úsměv od ucha k uchu,
ruku v ruce s miláčkem, v každodenním ruchu.
*Teď už je nemám, už mě netíží,
každy se na mě směje a ne, že zahlíží!!!

Ztracená

11. června 2008 v 20:10 | Kakísek |  Moje Básničky
Ztracená
Nemůžu dýchat, stěny se svírají,
oči kolem mě se na mě dívají.
*Celou si mě prohlíží, od shora až dolů,
divně na mě zahlíží, dokola a znovu.
*Je tu chladno, netuším, kde jsem,
snad dostanu se snadno z tohohle strachu ven.
*Naděje se ztrácí a jiskřička zhasíná,
už nespatřím světlo, jsem tu ztracená!
*Hledám cestu ven, v životě i ve snu,
hledám očima i dotekem, pak zas k zemi klesnu.
KLESNU NAPOŘÁD!!!

Sama

11. června 2008 v 19:36 | Kakísek |  Moje Básničky
Sama
Jsem sama jako v plotě kůl,
sama jako prázdný stůl,
sama jako stará vdova,
škoda každičkého slova,
vždyť nemám je komu říct!
*** Jsem sama jako kytka v poušti,
sama jako králík v houští,
proč nejsi tady se mnou,
když mám teď dobu temnou
a všechno ztracený se zdá!
*** Jsem sama jako ticho v domě,
jsem sama a není tu lásky pro mě,
křičím, ale ty mě neslyšíš,
čekám na tebe, copak spíš?!
*** Jsem sama a choulím se v koutě,
vidím jenom temnotu,
udělala jsem největší chybu v životě,
ale už se nikdy nespletu...
NEMÁM PRO CO ŽÍT!!!!
Díky a písněte komentky, vaše Sheily...

Příběh

10. června 2008 v 21:31 | Kakísek |  Samantha...(P)
Takže, Ahoj, jmenuju se Sammy (Samantha), bydlím v Londýně a za pár týdnů mi bude 15....
Můj příběh začal maminčinou ne zrovna milou zprávou... :,,Sammy, je mi to líto, ale budeme se muset asi stěhovat, dostala jsem pracovní nabídku, která se nedá odmítnout a..."
,,DOST! Mami! Mě je to jedno! Já se nikam nestěhuju!..."
,,Ale miláčku, pochop to...." Vysvětlovala mi mamka s chladným klidem.
,,Nebudu nic chápat, jsem tu jen proto, abych pořád něco chápala mami!" Začala jsem propadat panice... ztratím všechny přatele a nikoho tam nebudu znát... zalilo mě horko... byl to divný pocit.. ,,SAMMY!" vytrhla mě máma z mého usilovného přemýšlení.Nedokázala jsem se po zbytek týdne soustředit a to se projevilo i na známkách, dostala jsem tři trojky a pětku z chemie.No jo, já Sammy Danielsová se budu stěhovat! Hrůzná představa, myslím si pořád dokola... ,,Ahoj mami, už víme, kam se budeme stěhovat?" Pronesla jsem do temného ticha. ,,Ahoj zlato, jak si se měla?" No jak jinak než děsně, pomyslela jsem si v duchu. ,,No, tak se posaď, povím ti to. Takže, ještě než se začneš vztekat, tak mě poslouchej- budeme se tam mít báječně, to ti slibuju." Po mámině dloooouhém blablabla z ní vylezlo, že náš nový domov je v Americe- ve Virginii. Takže po několika týdnech jsme se odstěhovali a já byla zoufalá, s mojí kamarádkou Jennys Jsem si mohla jenom mailovat, nebo telefonovat. Nová škola, u toho se na chvilku zastavíme... první den:
,,Dobrý den třído, posaďte se, chci vám představit vaši novou spolužačku Samanthu Danielsovou." Nesnáším, když mi někdo říká Samantha! Nenávidím i moje jméno, ale mamce se líbí, takže, co nadělám.. ,,Přistěhovala se k nám až z Londýna, takže se k ní chovejte co nejlépe, pokud možno. A ty Gregu, ty provedeš samanthu po škole, dávám ti to jako úkol."
No, tak první hodina je za mnou. Zezadu ke mně přišel greg, tmavovlasý, celkem pěkný kluk se skotským přízvukem. ,,Ahoj, já sem Greg." Představil se a já mu odvětila: ,,Ahoj, já sem Sammy, teší mě..." Provedl mě školou a pak jsme mohli jít domů. Doprovodil mě až k nám a pak jsme se rozloučili. Byl to hezkej den strávenej s hezkým klukem, co lepšího si přát.
Když Sammy usínala, pořád přemýšlela o tom, jak jí dnes bylo s Gregem krásně a jak se báječně bavila. Začínalo se jí ve Virginii celkem líbit...
,,Crrrrrrrrrrr crrrrrrrrrrrr." už zase ten děsnej zvuk budíku....
Sammy vstala a doloudala se do koupelny, pak si umyla obličej, učesala si vlasy a šla zpátky do pokoje, aby se oblékla a připravila si věci do školy. ,,Škola!" Vykřikla najednou a spadla na postel. ,,Já se na to vykašlu, musím zas do tý děsný psychárny..." Křičela dál, ale pak si uvědomila, že tam je i Greg a její obavy byly rázem pryč. ,,No tak já už jdu mami!"
,,Ahoj zlato, měj se hezky." Odvětila maminka, zatím co Sammy už byla dávno venku a chystala se na autobus.Po dvaceti minutách už vcházela do školy a hned první osoba kterou viděla byla největší slepice ze třídy...Ally Scofieldová...napudrovaná blondýnka s růžovým oblečením a botkama na vysokým klínu... ,,Ahoj Ally,"pozdravila Sammy jenom ze slušnosti. ,,Nazdárek Sammííííí!" Začala ječet na celou chodbu. Okolo šel Greg a všiml si, že Sammy není zrovna nadšená Allyinou přízní a tak pronesl:,,Hele holky, nerad vás ruším, ale musím Sammy ještě něco říct..." ,,Aha,"dodala Ally a odkráčela. ,,Díky Gregu, za tohle tě zbožňuju..." Vyhrkla Sammy, aniž by si uvědomila co vlastně řekla. ,,Jů, no tak to je fajn, zbožňuje mě suprová holka..." Řekl Greg a usmál se tak sladce, až se Sammy zamotala hlava. ,,Ehmm, no víš jak jsem to myslela Gregy." A chlapec tiše a s ůsměvem kyvnul.
Po několika děsných hodinách ve škole konečne naposledy zazvonilo. ,,Miluju tenhle zvuk,"oddechla si Sammy.
Uběhlo několik týdnů a Sammy už si zvykla na vše, co ji obklopovalo ve Virginnii.Po škole k ní příšel Greg a zeptal se, jestli by Sammy nechtěla někam zajít. ,,Bezva, tak co třeba na zmrzku,"navrhla s nadšením.Když si nesli zmzlinu na lavičku, jeden z kopečků spadl Sammy přímo do klína. ,,Kruci!" Zaklela hlasitě. Greg se udiveně podíval a pak se zasmál. ,,Na, tady máš kapesníček ty moje malá nešiko..." Podal jí kapesník a Sammy celá zrudla, jak moc jí potěšilo to, jak jí Gregy nazval. Slaďounce se na něj usmála a on jí úsměv oplatil...Dívali se jeden na druhého a trvalo několik minut, než se oba vzpamatovali.....
POKRÁČKO PŘÍŠTĚ, VAŠE SHEILY

Bomba!

8. června 2008 v 19:33 | Kakísek |  Novinky a vše kolem nich
Mám tu bombu,toto je první colorka mojí best kámošky,no,uznejte,není skvělá?
Díkes a písněte kometky pls...